Být dobrým rodičem i po rozchodu? Jde to!

Rodičovství je celoživotní závazek. Většina z nás nechce být jen „dost dobrým“ rodičem – chceme být tím nejlepším. To ale platí nejen tehdy, když rodina funguje jako celek, ale i ve chvíli, kdy se vztah dvou dospělých rozpadne. Protože jak se říká: „Jednou rodič, navždy rodič.“

Na to, jakým jsme rodičem, nemá právní stav s druhým rodičem žádný vliv. Zůstáváme rodičem bez ohledu na to, jestli jsme sezdaní, nesezdaní, nebo rozvedení, ať už žijeme ve společné domácnosti, nebo každý zvlášť. Samozřejmě, forma soužití ovlivňuje způsob rodičovství – ale neměla by ovlivnit jeho kvalitu.

Co všechno patří k rodičovství?

Rodičovství není jen o každodenní péči, krmení, oblékání a školních úkolech. Především jde o naši schopnost pečovat o dítě a vychovávat ho. Mezi rodičovské kompetence ale patří také schopnost respektovat druhého rodiče jako vychovatele, vést děti k dobrému vztahu k druhému rodiči nebo nezatahovat partnerské neshody do výkonu rodičovství.

Rodiče se rozcházejí z toho důvodu, že si přestali rozumět jako partneři. I když přestávají být partnery, zůstávají rodiči. Tedy to, jak budu dobrý rodič, záleží i na tom, jaký budu mít vztah k druhému rodiči. To zní dost nelogicky, že? A přece v tom vězí základ, na kterém se dá stavět budoucnost i po rozpadu rodiny – respekt, transparentnost, spolupráce, dobrá vůle a vědomí společné odpovědnosti za naše děti.

Dá se tedy říct, že do výkonu rodičovství patří nejen to, jak se chovám ke svým dětem, ale i to, jak se dokážu chovat k druhému rodiči. Pro někoho, kdo právě prošel rozchodem, může být tahle představa velmi těžko uchopitelná. Ale možná pomůže, když si položíme otázku: co vlastně znamená mít po rozchodu dobrý vztah? Nelze asi očekávat, že naše vzájemné vztahy budou lepší než tehdy, když jsme spolu žili – alespoň ne hned. Ale i vztah založený na základním respektu a funkční komunikaci má pro děti i pro duševní pohodu rodičů obrovský význam.

Jak si zachovat dobrý vztah po rozchodu?

To je otázka, kterou si klade většina rodičů v této situaci. A odpověď existuje – i když není jednoduchá.

Zásadní je oddělit partnerský vztah od vztahu rodičovského. Ten první skončil, ale ten druhý pokračuje dál. Dokud nás budou děti potřebovat, budeme spolu rodiči. A právě kvalita toho, jak spolu jako rodiče dokážeme po rozchodu fungovat, ovlivňuje i to, jak se budou naše děti cítit a vyvíjet.

Dobrý vztah mezi rodiči po rozchodu stojí na vzájemném respektu, na transparentnosti, kdy si rodiče předávají informace o dětech bez nutnosti se jeden druhého doprošovat, na dobré vůli hledat společná řešení namísto obviňování, a také na vědomí, že odpovědnost za děti sdílejí oba bez ohledu na to, jak jejich partnerský vztah dopadl.

Tyto principy nejsou jen ideály. Dají se naučit, kultivovat a dlouhodobě udržovat – a právě s tím může pomoci i program Sdílené rodičovství, který byl vytvořen přesně pro takové situace.

Sdílené rodičovství je edukativně podpůrný program pro rodiče a děti v situacích rozpadu rodiny. Stojí na myšlence, že pro zachování dobrého vztahu po rozchodu je klíčové upřednostnit potřeby dítěte před osobními spory. Důležité je nevnímat se jako protivníci, ale jako tým, který i přes ukončení partnerského vztahu dál sdílí zodpovědnost za výchovu dítěte. Program nabízí konkrétní rady a podporu pro obě strany. Na jeho webu najdete také přehledně zpracovanou příručku pro rodiče: www.sdilenerodicovstvi.cz

Co pomáhá, když mají rodiče rozdílné představy?

Rozchod nezabrání rodičům v tom, aby měli odlišné představy. Ty se mohou lišit třeba v otázkách výchovy, výživy nebo směřování dětí. Právě dobrá vůle pomáhá tyto rozdíly překlenout konsensuálně a v zájmu dětí.

Současně si musíme uvědomit, že respekt nepřichází sám od sebe, ale je odrazem toho, jak se sami chováme. Budeme-li se chovat korektně a vstřícně, přijde z druhé strany respekt. Budeme-li se chovat konstruktivně, přijde z druhé strany dobrá vůle. Budeme-li o druhém rodiči před dětmi mluvit pěkně, oplatí nám stejnou mincí.

Vyděláme na tom všichni – a nejvíc naše děti.

Rozchod jako začátek nové etapy rodičovství

Rozchodem rodičovská role nekončí. Naopak – začíná její nová, často náročnější fáze. Jak říká psycholog Prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D.:

„Dítě má možnost situaci zvládnout tehdy, když rodiče zvládnou svůj konflikt.“

Je to výzva. Ale právě výzvy často nejvíce utvářejí to, jací jsme. Pokud tuto zkoušku zvládneme, přinese to největší užitek nejen nám, ale především našim dětem.

Foto: Barbora Jiranová